Ochrana dat
Snad každý uživatel výpočetního systému dříve nebo později narazí na problém
ochrany dat. Nejčastěji musí chránit svá data před útokem virů. Většinou se ale
lidé začnou zajímat o ochranu dat až tehdy, když jsou důležitá data zničena, nebo
zneužita. Měli bychom se proto zamyslet nad následujícími body, které tvoří jádro
základního konceptu bezpečnostního systému:
zamysleme se nad tím, kdo má zájem zničit nebo použít naše data
Měli bychom znát motivaci případného útočníka. Ochrana dat není nikdy
stoprocentní. Například nelze zcela vyloučit, aby uživatelé prováděli
neautorizované operace na našem výpočetním systému. Můžeme jim to však ztížit. V
zásadě jde o to, aby ochrana dat byla lepší, než jsou schopnosti a motivace
případného útočníka.
spočítejme si, co to bude stát
Nejde jen o cenu bezpečnostního systému (software a hardware), která zvýší cenu
výpočetního systému. Bezpečnost pozmění způsob práce uživatelů, může prodloužit
některé operace prováděné ve výpočetním systému. Bezpečnost znamená zvýšení
administrativy. Jestliže se rozhodujeme pro zavedení bezpečnostního systému,
musíme pochopit co to bude stát a jaký užitek nám to přinese. Do bezpečnostního
systému bychom měli investovat právě tolik finančních prostředků, kolik vyžaduje
reálné nebezpečí.
stanovme si předpoklady
Každý bezpečnostní systém je postaven na určitých předpokladech. Můžeme
například předpokládat, že případný útočník používá pouze standardní software
nebo, že zamčená místnost je bezpečná (není nutné chránit počítače v ní
umístěné). Své předpoklady si musíme ověřit, jinak je samozřejmě každý špatný
předpoklad "dírou" do našeho bezpečí.
uchování tajemství
Spousta bezpečnostních systémů je založena na tajemství. Příkladem takového
tajemství je například vstupní heslo, nebo šifrovací klíč. Zamysleme se, kolik
takových tajemství je třeba znát, aby se uživatel dostal do chráněného prostoru.
Čím více hesel je potřeba, tím hůře se oprávněný uživatel do systému dostává a
je zřejmé, že si všechna hesla musí pamatovat. Celý bezpečnostní systém je
těžkopádný.
nezapomeňme na lidský faktor
Mnoho bezpečnostních opatření se obchází, protože jejich autoři nebrali do úvahy
reakci lidí. Běžný příklad je vstupní heslo do systému. Uživatelé si ho pro
snazší zapamatování napíší na různá běžně dostupná místa - do kalendáře, na
spodní stranu klávesnice nebo monitoru apod. Podle našeho názoru je
nejdůležitější vysvětlit uživatelům nutnost používat bezpečnostní opatření, i
když jsou jim většinou na obtíž, a také jejich dodržování kontrolovat. Uživatelé
často podceňují úlohu bezpečnosti. Svá hesla si zaměstnanci navzájem sdělují,
čímž se mohou dostat do rukou nepovolaných osob. Běžná je také chyba, kdy
správce sítě sděluje hesla uživatelům po telefonu apod. Stejně tak, by se neměly
hesla, či jiná tajemství objevovat v "otevřené" podobě v elektronické
poště. Je vhodné zorganizovat pro uživatele školení věnované bezpečnosti.
rozdělme přístupy
Není dobré když má případný útočník po překonání bezpečnostních bariér k
dispozici celý výpočetní systém.
pokusme se pochopit jak funguje výpočetní systém v normálním stavu
Jestliže se výpočetní systém začne chovat jinak než očekáváme, je to první
příznak toho, že byla proražena naše ochrana. Některé operační a bezpečnostní
systémy uchovávají hlášení o nestandardních stavech. Ty mohou pomoci najít
útočníka (někdy ještě dříve než stačí zničit data).
udělejme si přehled o nainstalovaném softwaru
Na počítačích by neměl běžet jiný, než námi schválený program (už kvůli
virům).
nezapomeňme na fyzickou ochranu
Měli bychom zamezit nepovolaným osobám v přístupu do prostorů, kde jsou uloženy
základní komponenty výpočetního systému. Útočník může zničit server, nebo
přerušit síťové spojení apod.
bezpečnost znamená prevenci
Všechna opatření v oblasti bezpečnosti jsou preventivní a jako taková musí být i
chápána. Bezpečnost může znepříjemnit život nám i našim spolupracovníkům bez
viditelného bezprostředního efektu. Její účelnost poznáme až v okamžiku, kdy
zachrání cenná data. Nezapomeňme na bezpečnostní hlediska i při instalaci nových
programů.
archivujme důležitá data
Nejde jen o to, že může dojít k technické chybě. Některá data můžeme potřebovat i
za několik roků. Je důležité stanovit archivační režim, obdobně jako v případě
cenných dokumentů. Musíme stanovit médium na kterém budou data uložena. Určující
je kapacita a doba přístupu k datům. Zvláště důležitá data můžeme uložit ve
speciálním trezoru.
zahrňme elektronická bezpečnostní opatření do smluv s obchodními partnery
V dnešní době je hodně rozšířena výměna zpráv elektronickou poštou. Pokud
použijeme analogii s běžným poštovním stykem, pak zpráva poslaná elektronickou
poštou je vlastně dopis zalepený v obálce s adresou příjemce a odesílatele. K
tomu, aby měl dopis důležitost cenného psaní, je nutný podpis (na objednávce,
faktuře, atd.). I v elektronické podobě může být zpráva podepsána. Je třeba, aby si
obě strany ve smlouvě určily způsob ověření podpisu. (Musí si vyměnit podpisové
vzory).
|
novinky
